• Faktor #1: Jazykové a komunikační bariéry
• Faktor #2: Diskriminace na základě etnického původu nebo náboženského vyznání

Cíle učení:

Čas:

Potřebný čas se bude lišit v závislosti na počtu účastníků, ale odhaduje se mezi 1 a 2 hodinami.

Potřebné materiály:

Materiálové a technické vybavení, které pomáhají vytvářet dojem reality simulované situace.

Popis činnosti:

Metoda hraní rolí je založena na simulaci skutečné situace. V dané situaci jsou účastníkům přiřazeny různé role, které by měly být vykonávány co nejrealističtěji. K zajištění efektivní implementace této metody je nezbytné, aby byl kouč pečlivě připraven, měl stanovený cíl a účastníka nebo účastníky motivoval a vhodným způsobem poučil.

Příklad postupu:

• Specifikace tématu – definování tématu simulace, upřesnění situace a problémů, popis rolí účastníků.
• Rozdělení rolí – určení počtu účastníků, kteří se zúčastní simulace, a počtu pozorovatelů, pokud existují. Je vhodné zapojit i méně sebevědomé a méně aktivní účastníky.
• Přemýšlení o roli nebo individuální zkouška role – je nezbytné poskytnout účastníkům dostatek času na přemýšlení o situaci a jejich roli. Účastníci musí od pedagoga získat všechny potřebné informace, aby je mohli zpracovat. Role by měly představovat realistické, běžné situace, aby pro účastníky nebylo obtížné se s nimi ztotožnit. Účastníkům je také poskytnuto místo, kde si mohou jednotlivě nacvičovat části svých rolí.
• Demonstrace simulované situace, hraní rolí – výkon přiřazené simulované situace. Je také možné simulaci přerušit a požádat pozorovatele, např. jaká další řešení navrhují. Role šance – někdy je vhodné vyměnit si role a znovu přehrát situaci, aby se na ni účastníci mohli podívat z opačného nebo jiného úhlu pohledu. Zlepšuje schopnosti empatie a činí zážitek kompaktnějším.
• Konec simulované situace – pro ukončení simulované situace se doporučuje objasnit, že simulace je dokončena. Lze to provést konkrétním gestem nebo vyslovením konkrétního slova nebo zvukovým signálem, který jasně ukazuje, že účastník je zcela osvobozen od role, kterou vykonávají.
• Slovní vyjádření pocitů a emocí – je velmi důležité poskytnout každému účastníkovi prostor pro vyjádření svých pocitů, emocí a pozorování, které byly vyvolány nedávno dokončenou simulací.
• Diskuse, propojení teorie a praxe, závěrečná doporučení a shrnutí – závěrečnou diskusi obvykle moderuje kouč. Měl by účastníky simulace seznámit s teoretickými znalostmi situace. Jeho úkolem je propojit zkušenosti s teorií relevantní pro danou situaci. V této fázi se vyvozují závěry týkající se simulovaného typu situací, zároveň se získávají nové informace a navrhují vylepšení. Kouč by měl účastníkům pomoci najít efektivnější způsoby nebo vzorce chování, které lze v dané situaci použít.
• Opakování simulace s novými vzory chování – účastníci simulace si mohou znovu přehrát situaci a uplatnit znalosti a nové informace a vzorce chování, které získali. Následně vyhodnotí svůj pokrok. Cílem tohoto procesu je aplikovat nově získané znalosti a efektivnější vzorce chování do jejich každodenního reálného života.

Užitečné tipy:

1. Hraní rolí lze zaznamenat na videokameru. Záznam videa dává účastníkovi možnost zpětné vazby. Klienti mohou procházet svým chováním opakovaně; mohou vidět jejich úspěchy a také to, co by se dalo ještě zlepšit.
2. Používání této metody může při provádění narazit na potíže. Účastníci se často obávají, že si s rolí nedokáží poradit, a proto utrpí jejich sociální status. Někteří účastníci mohou vnímat provedenou situaci jako extrémně stresující a jejich chování se tak může od definované role lišit. Místnost, kde probíhá simulace, a přítomnost kouče a pozorovatelů někdy nevytvářejí prostředí, které by bylo dostatečně autentické, aby se účastník mohl identifikovat se svou rolí. Pokud účastníkům není poskytnut dostatek prostoru pro vyjádření jejich negativních pocitů, mohli by je vzít zpět domů a po simulaci se cítit ve špatné náladě. Zkušený kouč má tato rizika na paměti a ví, jak je minimalizovat.
3. Metodu lze použít jako součást individuálního koučování, ale také ve skupině, např. v rámci školení. Pokud je kouč používán jako součást individuálního koučování, vykonává jednu z rolí.
4. Co se osvědčilo je poučné hraní, vzdělávací a dokonce zábavné videa z internetu, která ukazují podobné situace nebo např. demonstrace různých typů chování v dané situaci. Videa lze také použít jako vtipný úvod nebo závěr metody, aby byla atmosféra méně vážná.